V nedožitých 80 letech zemřel ve středu 10. března 2021 na následky pandemie nemoci Covid 19 holešovický textař, spisovatel a zpěvák Jan Vodňanský. Narodil se 19. června 1941 v Praze.

Přestože to u komunistů neměl lehké kvůli kádrovému profilu jeho otce vyloučeného v 50. letech z KSČ, v roce 1965 se mu podařilo vystudovat Fakultu strojní ČVUT. Krátce pracoval jako projektant. Vzdělání si rozšíříl ještě v roce 1973, kdy dálkově vystudoval také Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy.

Umělecká tvorba.

Jeho umělecké nadání uplatnil už od roku 1963 publikacemi svých textů, např. v časopise Mladý svět. Ve stejné době se seznámil s hudebníkem Petrem Skoumalem, se kterým vytvořil na téměř 20 let autorskou dvojici.

Vrcholem jejich tvorby byla jejich tři společná autorská představení v Činoherním klubu s Táňou Fischerovou, Miloslavem Štibichem a Leošem Suchařípou na přelomu 60. a 70. let (S úsměvem idiota, S úsměvem Donkichota a Hurá na Bastilu), reprízovaná v divadle Ateliér ve Spálené ulici v 70. letech až do zákazu činnosti kvůli podpisu Charty 77.

Po podpisu Charty 77 byla jeho činnost komunistickým režimem dále omezována.

V 80. letech se věnoval prakticky jen tvorbě pro děti – vystupoval např. s Přemyslem Rutem a Světlanou Nálepkovou. Přesto se však veřejnost občas setkala s jeho tvorbou – např. v polovině 80. let se jeho písničku Jak mi dupou králíci podařilo „propašovat“ do silvestrovského vydání večerníčku Bob a Bobek – králíci z klobouku.

Po listopadu 1989 krátce obnovil spolupráci s Petrem Skoumalem. Vydal kompilace své dřívější tvorby, ale stále vystupoval i v pořadech pro děti (např. v nedělních ranních pásmech Jůhele neděle nebo Studio Rosa).

Vodňanský se vždy vyjadřoval k aktuálním politickým tématům – např. v roce 2003 podepsal prohlášení S komunisty se nemluví. Často vystupoval pro krajany v zahraničí, znal se dobře s Jiřím Voskovcem.

V polovině 90. let přednášel filosofii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Spolupracoval také s Ondřejem Neffem při propagaci internetu.

“Holešovická hymna”

Pan Vodňanský byl výraznou osobou Prahy 7. V roce 2017 obdržel cenu za celoživotní přínos sedmé městské části. Připomenout si ho můžeme záznamem videa ze zasedání Zastupitelstva MČ Praha 7, které se konalo 15. prosince 2014 při oslavách 130. výročí vzniku sedmé městské části.

Před začátkem jednání vystoupil Jan Vodňanský, který spolu se starostou MČ Praha 7 Janem Čižinským zazpívali přítomným zastupitelům i občanům „Holešovickou hymnu“, kterou pan Vodňanský stvořil spolu s Petrem Skoumalem. Bohužel oba pánové i bývalý dlouholetý šéfredaktor časopisu MČ Praha 7 Aleš Presler, který uvedení Holešovické hymny jejím autorem na svátečním zasedání inicioval, už mezi námi nejsou.

Na zasedání Zastupitelstva MČ Praha 7, které se konalo 15. prosince 2014 završily oslavy 130. výročí vzniku sedmé městské části.

Praha 7 si v celém roce 2014 připomínala své kulaté výročí. Jedním z vrcholů oslav bylo předávání čestných občanství, které se uskutečnilo 18. listopadu, tedy v den, kdy byl v roce 1884 schválen zákon o připojení spojených obcí Holešovice-Bubny k hlavnímu městu Praze.

K samotnému vzniku sedmé pražské části pak došlo 14. prosince 1884. Tento významný den před 130 lety doprovázely tehdy velké oslavy, které, byť poněkud skromněji, tento nevšední kulturní zážitek před zahájením jednání zastupitelstva připomněl. Tuto netradiční kulturní vložku inicioval bývalý šéfredaktor místních radničních novin HOBULET Aleš Presler, který po jejím zakončení s panem Vodňanským udělal krátký rozhovor před naší kamerou. Ten je též součástí přiloženého videozáznamu a následuje na minutě 4:52.

Redakce a wikipedie.cz