Koronavirová krize a její následky mají obrovský finanční dopad i na rozpočty obcí a krajů. Zatímco senátor Zdeněk Hraba navrhuje poskytnout samosprávám více peněz, ministryně financí chce po obcích spoluúčast na kompenzačním bonusu. Hnutí STAN takový krok odmítá, protože realizace obecních investic je pro českou ekonomiku zcela zásadní.
„Předkládáme dnes proto s kolegy senátory návrh zákona, který má ze státního rozpočtu poskytnout krajům zvláštní podporu 400 Kč za každého obyvatele a obcím 1 000 Kč za každého jejího obyvatele navíc,“ říká spoluautor návrhu Zdeněk Hraba (STAN). Protože jsou peníze obcím a krajům přerozdělovány z vybraných daní, poklesnou jim letošní příjmy i kvůli různým kompenzačním bonusům, které zavedla vláda jako jedno z opatření na zmírnění dopadů současné krize na občany. „Nechceme ale problém opět přenést na druhé – v tomto případě obce a kraje,“ dodává Hraba.
Taková podpora by měla dle návrhu zákona dorazit na účty obcí a krajů nejpozději na konci října.
Tento krok je reakcí na výrazný pokles příjmů samospráv způsobeného krizí, ale také téměř třetinovou spoluúčastí obcí, měst a krajů na kompenzačním bonusu. Tím vláda přenáší na samosprávy vlastní zodpovědnost za vydaná restriktivní opatření, která měla negativní vliv na českou ekonomiku.
Poslankyně STAN Věra Kovářováyto upozorňuje, že dva faktory znamenají zásadní ránu pro rozpočty jakéhokoli města či obce, které budou nuceni škrtat připravené investice, tolik potřebné pro své občany. Mezi ně patří třeba navýšení kapacit škol a školek, dopravní infrastruktura či výstavba vodovodů a kanalizací. Přitom právě udržitelnost investic samosprávných celků je pro českou ekonomiku mimořádně důležitá, protože právě obce a města mají na rozdíl od státu připraveny tisíce projektů, jejichž realizace má ambici rozhýbat lokální ekonomiky napříč Českou republikou zasažené současnou krizí.
Předseda hnutí STAN Vít Rakušan doplnil, že se mu ozývají starostky a starostové, kteří upozorňují na potřebné investice, které byli nuceni zrušit kvůli obavám z nedostatku peněz. „Není možné, aby samosprávy doplácely na vládní opatření a sanovaly pomoc, kterou svým rozhodnutím způsobil stát. Právě on by měl nést plnou odpovědnost, právě v případě, kdy si vládní činitelé schválili rekordní navýšení rozpočtového schodku. Je naopak přesvědčený, že by vláda měla poskytnout samosprávám vyšší prostředky na jejich investice. Doplňuje předseda Vít Rakušan s tím, že již oslovil své kolegy ve vedení obcí, aby poslance a poslankyně Parlamentu upozornili na závažnost situace a kritické dopady současné krize na nezrealizování projektů v regionech.
Obce a města si musely pomoci sami. Od vlády je pokrytecké tvrdit opak
Ministryně financí Alena Schillerová rozeslala v úterý přes systém KOPIS starostům a starostkám obcí otevřený dopis, který je směřován Stanislavu Počákovi a Františku Luklovi za jejich zastání se samospráv.
Europoslanec Stanislav Polčák považuje postup ministryně za zcela nestandardní. Systém KOPIS má fungovat pro komunikaci s obci a městy ohledně procesních záležitostí. Zdůrazňuje, že není možné zneužívat systém k plivání po lidech, kteří si na rozdíl od Ministerstva financí nemyslí, že by obce a města měla přijít o další peníze kvůli opatřením, kterými stát poškodil ekonomiku.
Ministryně spoluúčast v dopise odůvodňuje tím, že stát samosprávám v době krize pomáhal a poskytl jim ochranné pomůcky z prostředků rozpočtu. Podle Stanislava Polčáka je to od vlády pokrytectví.
„Ze všeho nejvíc mne dopálilo, že se ministryně zaštiťuje tím, jak stát samosprávám poskytl pomoc v době krize, například při dodávce ochranných pomůcek. Přitom většina starostů a starostek od státu neviděla ani roušku, ani kapku dezinfekce. Vše si museli zařídit svépomocí, za pomoci svých spoluobčanů. Naopak to byly právě obce a města, kdo pomáhal tam, kde stát naprosto selhal. A za to jim chce stát nyní vzít peníze, aby ukázal, jak je štědrý. Je to od vlády pokrytectví a pohrdání odvedenou prací všech starostů,“ dodává Polčák.
