Před Prahou stojí řada výzev, které musí její vedení uspokojivě vyřešit, aby se metropole stala lepším a klidnějším místem k životu. Zbavit se závislosti na plynu, odklonit dopravu z centra města nebo zahájit výstavbu obecních bytů. To jsou jen ty největší z nich.
Jaká se nabízejí konkrétní řešení? A co se podle něj naopak už podařilo zlepšit?
Vyvázat Prahu ze závislosti na plynu
Za jeden z největších úspěchů ochrany životního prostředí je prosazení Klimatického plánu hl. m. Prahy do roku 2030 a dosavadní realizaci v plánu obsažených projektů. Zastřešujícím cílem je dosáhnout do konce desetiletí snížení počtu emisí ve městě o 45 %. Vlajkovou lodí je dle jeho slov oblast udržitelné energetiky, jejímž ztělesněním je hlavně pražská sluneční elektrárna. Za současné geopolitické situace se význam této platformy navíc značně posouvá.
Původně šlo hlavně o ekonomicky výhodný projekt. Dnes už je to způsob, jak se zbavit závislosti na ruském plynu. Zbavit se závislosti na plynu obecně je nutné. Nejen proto je energetika v rámci Klimatického plánu nejvyšší prioritou. Situace se dynamicky vyvíjí – priority ekologické snad jen dočasně nyní ustupují prioritám ekonomickým. Já jenom doufám, že to nebude dlouhodobé, protože planeta kvůli lidské činnosti umírá.
Čtěte také
● Nejoblíbenější pražské městské parky se promění
● Praha učinila první krok k vybudování pražské sluneční elektrárny
Magistrátní odbor ochrany prostředí ale nezapomíná ani na aktivity na poli adaptace na změnu klimatu. Odbor úzce spolupracuje s jednotlivými městskými částmi a organizacemi, kterým zprostředkovává finance potřebné k realizaci modrozelených projektů. Odměnou má být příjemnější, živější a zdravější metropole, ve které se dobře žije.
Na adaptaci Prahy na změnu klimatu, která nevyhnutelně přichází, pracuje odbor dlouhodobě. V metropoli typu Prahy se vytváří tepelné ostrovy, čemuž se dá bránit ozeleňováním. Dal do pořádku více než sto rybníků, plánuje stavět i nový rybník na Letné, který bude dokončený už letos.
Magistrála patří do minulosti
V širším měřítku považuje magistrátní odbor ochrany prostředí za hlavní téma zajištění lepšího a klidnějšího života Pražanů. Lepší a klidnější život – to znamená jistotu kvalitní vody z kohoutku, čerstvého vzduchu, dostupnost školek a škol pro děti, spolehlivou dopravu, spolehlivé vyvážení popelnic a tak dále. Zkrátka takové ty běžné věci, které Pražan chce, aby město řešilo bezproblémově.
Dokud tyto služby fungují, bere je veřejnost za samozřejmost, přestože rozhodně nejsou automatické. Zkrátka neustále udržovat město v chodu a obnovovat infrastrukturu, investovat do ní průběžně tak, aby se předešlo výpadkům a neefektivitám.
V tomto ohledu je jedním ze stěžejních témat určitě doprava. V nedávné době se podařilo dosáhnout dílčích úspěchů typu zprovoznění nových tramvajových tratí nebo zahájení výstavby linky metra D. Mnohé problémy stále vyhlížejí řešení. Jednou ambicí je větší udržitelnost provozu MHD, která má co nejintenzivněji přecházet na ekologické alternativy. Dlouhodobým trnem v patě města je pak pražská magistrála, která je reliktem komunistického režimu.
Praha se musí dostat do pozice města typu Milána, které má několik vnějších i vnitřních okruhů, díky kterým se dá oddělit městská doprava od meziměstské. Musíme v první řadě dobudovat okruhy kolem Prahy, což ale nemá do Prahy přivést další nákladní dopravu. Naopak má přetížené dopravní síti ulevit a část řidičů odklonit z centra města. Pak můžeme řešit podobu magistrály. Chceme magistrálu kultivovat – studie o Florenci jasně hovoří o tom, že by magistrála měla zmizet a stát se z ní normální městská silnice.
Praha potřebuje byty i ikonickou stavbu
Nejde ovšem o jediný projekt. S 1. náměstkem primátora Petrem Hlaváčkem, který má v gesci územní rozvoj a plánování panuje shoda na tom, že Praze od 80. let chybí nějaká nová ikonická stavba. Tou by se měl stát koncertní sál, který má vyrůst na Vltavské. Jde o ambiciózní projekt, který má svými proporcemi konkurovat podobným institucím, kterými se nyní pyšní evropské metropole jako Berlín, Hamburk nebo Oslo.
V neposlední řadě je potřeba vyřešit i neutěšenou situaci kolem bydlení a otevřít tak Prahu novým perspektivním obyvatelům. Představte si, že přicházíte do Prahy a chcete tady začít žít. Oproti 90. letům máte extrémně nevýhodnou pozici, pokud nemáte alespoň nějaký základní kapitál. Staví se málo bytů, naopak hypotéky rostou – a to se v nejbližší době bohužel asi nezmění. Za posledních 15 let samo město nepostavilo téměř žádné byty, pouze je levně privatizovalo. To se musí změnit.
Nástrojů, jak toho docílit, se nabízí hned několik. Diskutuje se například o zavedení tzv. kontribučních plateb. Jde o finanční příspěvky do městského rozpočtu, které budou povinni platit developeři aktivní na území města. Takto shromážděné prostředky pak budou směřovat na výstavbu infrastruktury a občanské vybavenosti. Město chce také stavět vlastní obecní byty a nabídnout občanům družstevní bydlení. To bude vyčleněno pro příslušníky preferovaných profesí ale i pro účely sociálního bydlení.
Foto: Ari Lieberman
