Náměstek primátora pro oblast územního plánování hl. m. Prahy Petr Hlaváček společně s Ondřejem Boháčem, ředitelem IPR Praha, představili ve středu 12.8.2020 v průběhu plavby určené médiím, pražské priority, které se nacházejí v okolí Vltavy. Chystané projekty, pokud budou realizované, změní také ráz městské části Praha 7.

Petr Hlaváček mimo jiné označil jako zásadní projekt pro Prahu Vltavskou filharmonii, pro kterou zpracuje studii využitelnosti Konsorcium vedené světově proslulým ateliérem Henning Larsen: „Prestiž a zkušenosti konsorcia vedeného Henning Larsen s podobnými projekty po celém světě jsou pro nás zárukou zpracování kvalitní analýzy, která nám pomůže v dalším rozhodování. Praha nejen že moderní koncertní sál potřebuje, ona si ho i zaslouží. Tento dluh celých generací bychom se měli pokusit splatit. Chceme být ale obezřetní, proto si nejprve necháváme zpracovat detailní analýzu, jestli budeme pokračovat dalšími etapami, nebo ne.“

Ondřej Boháč zdůraznil také potřebu nových infrastrukturních staveb, které propojí Vltavské břehy, i výstavbu nových městských čtvrtí. „Dali jsme dohromady 25 pražských priorit, které budou představeny od 23. září v Centru architektury a městského plánování (CAMP) na výstavě PRAHA ZÍTRA? PRAŽSKÉ PRIORITY. Patří mezi ně nové čtvrti, dopravní propojení či nové parky. Téměř polovina všech projektů se navíc nachází v území podél Vltavy.”

1) Hradební korzo
STAV: návrh studie
ZAHÁJENÍ: Q4 2018
DOKONČENÍ: Q3 2020
ARCHITEKT: Aoc architekti; IPR Praha
INVESTOR: hlavní město Praha
VÝŠE INVESTIC: n/a

Hradebním korzem se označuje soustava ulic na rozhraní Starého a Nového Města vedoucí ve stopách staroměstských hradeb od Národní třídy přes ulici 28. října, Na Příkopech, náměstí Republiky až po Revoluční ulici.

Cílem Prahy je tyto prostory lépe propojit, zvýšit jejich kvalitu a vylepšit podmínky pro chodce, cyklisty a městskou hromadnou dopravu. Architektonickou koncepci této proměny zpracuje architektonický ateliér Aoc ve spolupráci s IPR Praha. Koncepce bude definovat pravidla, intenzitu a podobu využívání veřejného prostoru a bude podkladem pro kvalitní využití městské obchodní třídy. Zváží a určí také pravidla pro charakter a organizaci povrchů, typ a umístění mobiliáře. Pro zlepšení mikroklimatické situace v území bude třeba postupná obměna stávajících stromů a vytvoření nové zelené osy města, proto studie Hradebního korza nabízí nové umístění prvků vegetace včetně rozvahy, jak hospodařit s dešťovou vodou.

Důležitým zadáním je také vytvořit podmínky pro případné budoucí zavedení tramvajové dopravy v celé délce Hradebního korza s návazností na trati na Václavském náměstí a na náměstí Republiky, což by výrazně zlepšilo mobilitu v celé jeho délce a lepší dostupnost z jiných částí města. V případě automobilové dopravy dojde k zásadním změnám uzavřením průjezdu Prašnou branou a také z Jungmannovy ulice do Perlové a omezením dopravy v části Národní třídy. Tak bude možné rozšířit oblast pěší zóny již od křížení Národní třídy s ulicí Spálenou až po ústí náměstí Republiky do Revoluční ulice.

Aktuálně návrh studie připomínkují městské části a další zainteresované strany (Odbor památkové péče, Dopravní podnik Prahy…). V průběhu podzimu budou všechny připomínky pohromadě a bude následovat úprava studie a poté finální schválení Radou hl. m. Prahy.

2) Štvanice – revitalizace ostrova
STAV: studie
ZAHÁJENÍ: 2018
DOKONČENÍ: n/a
ARCHITEKT: RKAW – Radek Kolařík, Lada Kolaříková
INVESTOR: hlavní město Praha
VÝŠE INVESTIC: 200 až 500 mil. Kč
.

.

Ostrov Štvanice má dlouhou tradici volnočasového využití už od 17. století, kdy se zde pořádaly hony na zvěř. Na začátku dvacátého století zde začal fungovat první český tenisový klub, na ostrově stál donedávna také zimní sportovní stadion (pro nevyhovující technický stav byl i přes protesty památkářů zbořen v roce 2012). Právě na tuto rekreační a sportovní tradici má navázat revitalizace ostrova podle návrhu architektonického studia RKAW, který byl vybrán v architektonické soutěži už v roce 2013. Hlavní město téma revitalizace ostrova nedávno znovu otevřelo a dohodlo se s architekty na zpracování návazné koncepční studie.

Paralelně s dopracováním podrobnější dokumentace se dokončuje rekonstrukce Negrelliho viaduktu (jednoho ze dvou mostů, které ostrov přetínají) a plánuje se stavba lávky pro pěší a cyklisty z Holešovic do Karlína, která bude mít na ostrově svoji „odbočku“. V současnosti čeká projekt na podpis smlouvy mezi hlavním městem a architektonickým studiem.

3) Lávka HolKa
STAV: projednávání stavební dokumentace
ZAHÁJENÍ: 2018
DOKONČENÍ: 2022
ARCHITEKT: Marek Blank a Petr Tej
INVESTOR: hlavní město Praha
VÝŠE INVESTIC: 200 mil. Kč
.

.

Lávka pro pěší a cyklisty by měla zabezpečit přímé a bezbariérové propojení mezi Karlínem a Holešovicemi a přístup na ostrov Štvanice. V mezinárodní soutěži zvítězili architekti Marek Blank a Petr Tej. Nová lávka také propojí ostrov s připravovaným Rohanským parkem, který vznikne v těsném sousedství Štvanice na pravém břehu Vltavy při Rohanském nábřeží. Rekreační území a potenciál ostrova se tím de facto zdvojnásobí.

V současné chvíli se projednává dokumentace územního rozhodnutí a stavebního povolení na městských částech. Výstavba lávky by měla započít již příští rok.

4) Vltavská filharmonie
STAV: záměr
ZAHÁJENÍ: 2017
DOKONČENÍ: n/a
ARCHITEKT: n/a
INVESTOR: hlavní město Praha
VÝŠE INVESTIC: n/a

Praha už dlouhodobě usiluje o výstavbu nového koncertního sálu, který by splňoval světové standardy pro uvádění koncertů vážné hudby. Na základě urbanistických analýz, které nechalo město zpracovat, bylo rozhodnuto, že nejvhodnější místo pro stavbu nové koncertní síně je na levém břehu Vltavy v lokalitě Vltavská. Nové hudební centrum se tak stane symbolem přeměny jednoho z největších pražských brownfieldů Bubny-Zátory.

Srdcem nového hudebního domu bude koncertní sál s kapacitou minimálně 1 800 sedadel, s vynikajícími akustickými vlastnostmi a zázemím pro filharmonickou produkci. Zároveň je pro provoz domu důležité, aby byl celý projekt koncipován jako multifunkční a nabízel rozmanitý a atraktivní program. Budova tak svým uživatelům a návštěvníkům nabídne nejen vedlejší sály a zkušebny, ale také například galerii, kavárny, restauraci aj. Od začátku plánování stavby bude brán zřetel na ekonomickou stránku provozu, aby výsledek nabízel také kvalitní a udržitelný program. Na pražském magistrátu proto vznikla komise, která bude připravovat podklady pro stavbu společně s dalšími partnery z hudební sféry – Spolkem pro výstavbu koncertního sálu v Praze, Českou filharmonií, Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy, architekty a specialisty na akustiku.

Konsorcium firem, vedené prestižním světovým studiem Henning Larsen zvítězilo ve výběrovém řízení na vypracování studie využitelnosti. Dokument prověří veškeré ekonomické náklady včetně těch provozních a předloží i různé varianty využití nové budovy. V další fázi bude vyhlášena architektonická soutěž a na jejím konci by měla být připravena projektová dokumentace pro výběr zhotovitele. Třetí fáze zahrnuje samotnou stavbu. Ta by zatím podle předběžného časového harmonogramu mohla být zahájena v roce 2027.

5) Pražská tržnice v Holešovicích
STAV: studie
ZAHÁJENÍ: Q2 2020
DOKONČENÍ: 2035
ARCHITEKT: CMC architects, a.s.; JONES LANG LASALLE, s.r.o.; 4ct s.r.o.; IPR Praha
INVESTOR: hlavní město Praha
VÝŠE INVESTIC: 2 až 3 mld. Kč
.

.

Areál Pražské tržnice má potenciál stát se atraktivním centrem společenského života 21. století, pro širokou obec obyvatel různých věkových kategorií. Náplň areálu bude po revitalizaci založena na vhodném mixu maloobchodu, služeb, kultury, gastronomie a volnočasových aktivit.

Město Praha získalo v roce 2019, po vyhraném soudním sporu s předchozím nájemcem, opět kontrolu nad celým areálem. Jelikož důležitou podmínkou rozvoje tržnice je důraz na dlouhodobou udržitelnost provozu z funkčního i ekonomického hlediska, nechalo si město zpracovat v letech 2019–2020 dvě odborné koncepční studie. Ekonomickou „Ověřovací studii rozvoje Pražské tržnice“ zhotovilo konsorcium 4ct a JLL ve spolupráci s IPR Praha, na kterou dále navazuje urbanisticko-architektonická studie studia CMC architects.

Oba dokumenty nastiňují směr dlouhodobého rozvoje pro příštích 15–20 let. Již nyní před začátkem prvních stavebních prací hostí areál tržnice pop-up kulturní program pro všechny generace doplněný novým gastronomickým provozem. I nadále se tu počítá například s oblíbeným trhem se zeleninou a ovocem, výpověď naopak od města dostal nevěstinec Showpark.

Rekonstrukce tržnice bude probíhat postupně. Již teď se otevřela první opravená část (objekt H40). Dalším objektem, který má projít renovací je bývalá burza, která má být plně v režii hlavního města. Aktuálně se čeká na stavební povolení, a ještě letos by měla být vyhlášena veřejná zakázka na stavební firmu. Příští rok bude opravena hala 35. Nejnákladnější položkou celkové rekonstrukce bude obnova inženýrských sítí. Kromě samotných objektů vzniknou v areálu nové vstupy, bude vystavěna vyhlídková věž v místě bývalého komína a zasazeny nové stromy.

6) Rohan City + Rohanský ostrov
STAV: studie / stavební řízení
ZAHÁJENÍ: 2012
DOKONČENÍ: 2030 (sekce A – 2026, sekce B – 2022)
ARCHITEKT: Pavel Hnilička Architekti, s.r.o.; AI-DESIGN,s.r.o.; JAKUB CIGLER ARCHITEKTI a.s.; EBM Expert, s.r.o.; Schindler Seko architekti s.r.o.
INVESTOR: Konsorcium Rohan, s.r.o.
VÝŠE INVESTIC: 15 až 18 mld. Kč (sekce A – 4 mld. Kč, sekce B – 3 mld. Kč)

Rohanský ostrov se nachází na pravém břehu Vltavy v sousedství Karlína, Libně a přes řeku Holešovic. Na 88 hektarovém území bývalého vltavského ostrova a přilehlého předpolí se plánuje, či již probíhá realizace několika velkých veřejných i soukromých investic, které tuto lokalitu transformují do podoby nové pražské čtvrti. Největší soukromou investicí pak je multifunkční projekt Rohan City, který sousedí s několika dalšími menšími developerskými projekty.

V rámci Rohan City vzniknou nové byty pro skoro 4 000 lidí, kanceláře, restaurace, obchody, služby a na základě dohody s MČ Prahy 8 také veřejná základní škola. Cílem investora je vytvořit rostlé město s různorodým architektonickým otiskem, a proto se na podobě budoucí čtvrti bude podobně jako v případě Smíchov City podílet vícero architektonických studií. Lokalita vyniká skvělou dopravní obslužností. V blízkosti území se nacházejí páteřní cyklostezka A2, tramvajová trasa a trasa metra B se stanicemi Křižíkova, Invalidovna a Palmovka. Do budoucna však bude nutné přistoupit k rekonstrukci Libeňského mostu a zřejmě také ke stavbě nového mostu, jehož poloha zatím ještě není pevně zafixována a který nese pracovní název Rohanský.

Zásadní veřejnou investicí je projekt Rohanský park, který bude zabírat největší plochu dotčeného území a v případě povodní poslouží jako důležitá součást protipovodňové ochrany města. V současnosti probíhá příprava zadání krajinářské studie. Koncepci bude zpracovávat tým, který vzejde z mezinárodního výběrového řízení se soutěžním dialogem. První fáze projektu, která nebude vyžadovat stavební povolení, by mohla být hotova již za tři roky.

7) Bubny-Zátory – nová čtvrť
STAV: studie (Územní studie Holešovice Bubny-Zátory, autoři: Pelčák a partner architekti, s.r.o.; Thomas Müller Ivan Reimann Architekten, investor: hlavní město Praha)
ZAHÁJENÍ: 2024
DOKONČENÍ: 2040
ARCHITEKT: n/a
INVESTOR: Bubny Development, s.r.o; Beta Development, s.r.o.; RPC a.s.; UNIPETROL RPA, s.r.o.; Port 7 s.r.o.; ČSAD Praha holding a.s.; FINEP Holešovice a.s.; FINEP Modřany a.s.; VISIONARY s.r.o.; Skanska Kappa Project Company, s.r.o.; Skanska Gamma Project Company, s.r.o.; OMNIPOL a.s.; LESS MESS STORAGE s.r.o.; JABLOTRON ALARMS a.s.; PREdistribuce, a.s.; ENTRUST, s.r.o.; DELTA HOLEŠOVICE, a.s.; Junák – český skaut, z. s.; Česká Republika, hlavní město Praha
VÝŠE INVESTIC: n/a
.

.

Dlouhodobě opuštěné drážní prostory okolo železničního nádraží Praha-Bubny jsou z pražských brownfieldů jedinečné díky svému umístění v těsném sousedství samotného středu města. Dnes je území kvůli rozsáhlému areálu nádraží neprostupné a brání přirozenému propojení dvou živých čtvrtí – Letné a Holešovic. Vedle náročné dopravní situace komplikuje proces také rozdělení území mezi řadu vlastníků. Aby Praha pomohla sjednotit záměry jednotlivých vlastníků s potřebami města, zadala v loňském roce zpracování podrobné územní studie, jejíž autory jsou architektonická studia Pelčák a partner architekti a Thomas Müller Ivan Reimann Architekten.

Nová čtvrť Bubny-Zátory by měla zajistit domov až pro 25 tis. obyvatel v 11 tis. bytech. Hlavní rezidenční částí bude v jižní polovině území s výškovou hladinou přibližně 6 až 8 podlaží. Odhad celkového počtu nově vzniklých pracovních míst je 29 tis. Ve středu území vznikne jako zelené „srdce“ nové čtvrti centrální park o rozloze 6 ha, který kromě nabídky sportovních a rekreačních aktivit propojí břeh Vltavy s Výstavištěm a Stromovkou. Dopravně bude nová čtvrť napojena na metro, tramvaje, pěší a cyklistické trasy, a dokonce na železnici, která nejen že z území nezmizí, ale její význam naopak vzroste díky modernizaci trati Praha–Kladno a vzniku nového spojení centra města s ruzyňským letištěm.
.

Mohlo by vás zajímat:

● Historické nádraží Praha Bubny mizí. Co bude dál?

.

Z počátku tohoto roku probíhalo zapracování připomínek, které vzešly z veřejného projednání. Přepracovaná studie se bude schvalovat v tomto roce a s vlastní výstavbou se pak počítá od roku 2024.

8) Trojská lávka
STAV: stavba
ZAHÁJENÍ: Q1 2018
DOKONČENÍ: Q4 2020
ARCHITEKT: Libor Kábrt, Lukáš Vráblík (statik), Gabriela Elichová, Martin Elich
INVESTOR: hlavní město Praha
VÝŠE INVESTIC: 155 mil. Kč
.

.

Trojská lávka je důležitým propojením pěších a rekreačních tras tří městských částí. Po nečekaném zhroucení původní lávky v prosinci roku 2017 vyvstala okamžitě potřeba toto propojení co nejdříve obnovit. Mezitím bylo propojení mezi Trojou a Císařským ostrovem v místě zřícené lávky nahrazeno lodním přívozem, který bude provozován až do doby, než bude zhotovena lávka nová. Přestože je projekt Trojské lávky relativně drobnou stavbou, je konkrétním příkladem úspěšného obnovení bezmotorového spojení v rámci Prahy.
.

Nový návrh lávky byl umístěn do původní stopy a čtyřmetrovou šíří vyhovuje požadavkům smíšené stezky pro pěší a cyklisty. V případě potřeby bude moci po lávce přejet i sanitka. Oproti dosavadní lávce, která byla tvořena železobetonovou předepnutou konstrukcí, bude nová lávka složena z ocelových profilů. Nová konstrukce bude snáze kontrolovatelná, všechny její části budou vizuálně přístupné a lehce opravitelné. Zábradlí lávky bude možné při případné povodni sklopit a nechat vodu lépe přetéci.

Stavba lávky byla již zahájena a hotová by měla být do konce roku 2020.

9) Trojská kotlina – Koncepce Císařského ostrova
STAV: Naplňování Akčního plánu, probíhá předprojektová příprava jednotlivých záměrů
ZAHÁJENÍ: 2015
DOKONČENÍ: 2030
ARCHITEKT: autoři Koncepce: Eva Wagnerová; Pelčák a partner architekti, s. r. o., Ing. Šindlar, Ing. Malina, autoři navazujících studií
INVESTOR: hlavní město Praha
VÝŠE INVESTIC: n/a

Praha již v roce 2017 schválila koncepci Císařského ostrova a podepsala společně s dalšími partnery Memorandum o spolupráci při místní správě. Byla založena organizace Příměstský park Trojská kotlina, která se bude starat o krajinu na území vymezeném Trojskou kotlinou o rozloze přibližně 800 hektarů, kde se mísí vlivy infrastruktury (čistírna odpadních vod, nová mostní propojení a protipovodňová opatření) s projekty ochrany a rozvoje krajiny a přírody.

Území je rozděleno mezi celou řadu správců a vlastníků s odlišnými zájmy a odpovědnostmi a rozkládá se na území čtyř městských částí, proto v roce 2019 vznikl management plán – konkrétní postup, jak koordinovat aktivity jednotlivých správců.

Trojská kotlina se skládá z jednotlivých projektů, které na sebe navazují a vzájemně se podporují. Dosud vznikla studie nábřeží Stromovky a studie krajinářských úprav Císařského ostrova. Na jejich základě bylo odstraněno několik skládek a započala intenzivní péče o první části ostrova.

Aktuálně se zpracovávají detailní prověřovací studie revitalizace řeky, trojského nábřeží s protipovodňovou ochranou zoologické zahrady a propojení z Papírenské ulice do Troji s novou lávkou. Nejvíce pokročilý je pak projekt okružní naučné trasy kolem stávající vodní linky, která by měla být otevřena již do dvou let. Celkově by měl být projekt hotov v roce 2030.

Autor: Matěj Senft
Úvodní foto autor